Málokdy jsem mohla dát jednoznačnou odpověď - u soudu nemají strany pod kontrolou ani proces ani výsledek. Soudní proces může být zdlouhavý a finančně náročný. Odhadnout veškeré náklady dopředu lze jen těžko… Soud řeší právní stránku věci, důkazy a málo se již zabývá zájmy klientů a jejich potřebami, natož vztahy mezi nimi do budoucna.
Nikdy mi nebylo blízké řešení sporů automaticky podáním žaloby. Snažila jsem se nejprve o smírné řešení. O to větší radost jsem měla, když jsem objevila mediaci coby mimosoudní způsob řešení sporů.
Mediátor sklienty, kteří k němu přijdou se svým problémem, komunikuje takovým způsobem, že každý z klientůmá pocit, že vyjádřil všechny své názory a popsal všechny problémy, že byl konečně vyslechnut i druhou stranou, bez toho, aniž by v komunikaci bránily emoce,a že dostal dostatečný prostor pro vyjádření svých návrhů řešení. To vše v klidné atmosféře a na neutrální půdě.
Mediátor nikdy nehodnotí žádný z názorů stran, protože ví, že každý vnímá různé situace různě, že každý člověk má své vidění světa a své názory, které tomu podřizuje a že je podstatné naopak objasnit tuto různost názorů, aby se strany pochopily.
Mediátor je neutrální, dává oběma klientům dostatečný časový prostor k vyjádření a snaží se o to, aby každý z klientů vyslechl potřeby a zájmy toho druhého, a aby tak lépe mohli najít řešení, které vyhovuje oběma. Takové řešení není nutně kompromisem, spíše jde o výsledek, při kterém se naopak ukáže, že lze uspokojit potřeby a zájmy obou stran a třeba i nalézt nové možnosti spolupráce do budoucna.
Mediátor svým klientům nikdy neradí, jak daný problém vyřešit; řešení nacházení strany samotné, to vše pod vedením mediátora a za jeho přispění.
Mediaci může v České republice vykonávat v podstatě kdokoli. Nepotřebuje k tomu nutně ani právnické, ani žádné jiné vzdělání. Mediátory lze nicméně rozdělit na dvě skupiny, a to na ty „zapsané“ a ty ostatní, tzv. „nezapsané“.
„Nezapsaným“ mediátorem může být jakákoli osoba samostatně výdělečně činná, která podniká na základě živnostenského listu, v oboru poradenské a konzultační činnosti (jde o samostatné mediátory – OSVČ, různá poradenská či konzultační či mediační centra atp.). „Nezapsaným“ mediátorem mohou být i například zaměstnanci, jejichž náplní práce je v rámci svého pracovněprávního vztahu řešit různé konflikty související s jejich zaměstnáním (může jít o sociální pracovníky, o zaměstnance různých center pomoci, o školní zařízení atp.). Důležité je vědět, že „nezapsaným“ mediátorem může být kdokoli, kdo nemusí mít speciální vzdělání, ale může, kdo nemusí nutně ovládat speciální techniky a dovednosti mediátora, nebo naopak může být akreditovaným proškoleným mediátorem. Nemusí na něj dohlížet nějaká organizace zajišťující jeho kontrolu, nebo naopak, může být členem například Asociace mediátorů (nebo jiné organizace), která zajišťuje určitou kvalitativní úroveň služeb poskytujících mediátory, kteří jsou jejími členy.
Oproti tomu, zapsaným mediátorem je mediátor, na něhož jsou kladeny vysoké nároky z hlediska vzdělání a zkoušek. Může jím být fyzická osoba, která má vzdělání magisterského typu, složila obě části zkoušky u Ministerstva spravedlnostiČR (písemná část je tvořena otázkami z oboru práva, psychologie, sociologie, komunikace a z mediačního procesu; podstatou ústní části je zvládnutí simulovaného mediačního jednání před odbornou komisí, složenou ze zkušených odborníků na ADR procesy, právníků a psychologů) a po splnění dalších podmínek byla na základě své žádosti zapsána Ministerstvem spravedlnosti ČR do seznamu mediátorů. Mediace prováděná zapsaným mediátorem garantuje určitou odbornou úroveň včetně detailní znalosti procesu mediace. Na činnost zapsaného mediátora dohlíží Ministerstvo spravedlnosti ČR v rámci své dohledové činnosti. Zapsaný mediátor může být navíc soudem, na rozdíl od mediátora „nezapsaného“, určen stranám soudního procesu, domnívá-li se soudce, že mediace by pro řešení žalovaného případu byla účelná a přínosná. V akovém případě hovoříme o nařízení tzv. prvního setkání s mediátorem .*
* První setkání s mediátorem, které soud nařizuje svým usnesením není mediací samotnou, jak se někteří lidé mylně domnívají, ale je jen informační schůzkou s mediátorem, kterého si strany po vyzvání soudcem buď samy ze seznamu mediátorů Ministerstva spravedlnosti ČR vyberou nebo jim jej soudce z takového seznamu zvolí.
Toto první setkání s mediátorem může trvat maximálně 3 hodiny a zapsaný mediátor si za něj dle zákona účtuje 400 Kč/h. Po setkání se pak účastníci sporu sami rozhodnou, zda budou spor nadále řešit soudně, nebo zda raději využijí cestu mediace. Pro mediaci si ale mohou vybrat jiného mediátora než toho, u kterého absolvovali první setkání.
Důležitou informací je, že během mediace se zapsaným mediátorem vždy dochází k dočasnému pozastavení promlčecí a prekluzivní doby. Pokud je tedy předmětem civilního sporu právo, které může zaniknout nebo se promlčet, během mediace se zapsaným mediátorem k tomuto nikdy nedojde.
MICHAELA EPPLE